Jak má vypadat komentář k vědeckému článku? Má být opakováním již napsaného? Má mít striktní podobu další vědecké práce? Má být sepsán ve věcném odborném stylu bez emocí? Má být polemikou s výsledkem komentované publikace?
Jistěže ano. Ale náš časopis chce přiblížit vědu k běžnému životu. Proto si dovolíme do komentářů přidat osobní názor (ne pouze citování autorit), špetku humoru (s vědomím, že ne každého náš humor pobaví, ale za pokus to stojí, je to zadarmo), maličko výzev k akci (když něco víme, a můžeme na základě této informace stav věcí zlepšit, co nám v tom brání?), trošku rozhledu (není celá medicína pouze diabetologie) a hrstku praktických výstupů z vědeckých prací (to je snad smyslem části vědy).
Komentáře budou vždy subjektivní. Protože si myslíme, že zapomenutý filozof Benjamin Lee Whorf měl možná zčásti pravdu se svými představami o determinaci našeho vnímání okolního světa naším jazykem. Proto nebudeme skrývat, že jsou komentáře poznamenány naším subjektivním pohledem na předestřená témata. Vše se budeme snažit poměřovat našimi osobními zkušenostmi z praktické léčby pacientů. To je podle našeho názoru tvrdší kritérium, než jakákoliv data. Prostě a jednoduše, má-li mít vědecká práce postavená na principech medicíny založené na důkazech smysl, musí být také přínosem pro běžného pacienta.
To budiž jedno z našich hlavních kritérií. Vždyť medicína je tu pro pacienty, a ne pro vědce. Dobří vědci pomáhají pacientům, a my se budeme snažit výsledky jejich práce zprostředkovat Vám.
Váš Milan Kvapil